• Vzdělání je konkurenční přednost zaměstnanců i podniku.
    Lumír Al-Dabagh, generální ředitel, BENEŠ a LÁT a.s.
  • Kvalitních, technicky vzdělaných absolventů je prostě nedostatek.
    Jan Březina, místopředseda představenstva, VOKD, a.s.
  • Stát nepodporuje vzdělání pro praxi.
    Michal Janouškovec, ředitel TESLA Jihlava, s.r.o.
  • Odborníka pro praxi musí vychovat především samotná praxe.
    Jindřich Zítek, generální ředitel VSP DATA a.s.
  • Úroveň technického školství je ohrožením naší konkurenceschopnosti.
    Jan Rýdl, předseda představenstva TOS VARNSDORF a.s.
  • Kvalita absolventů je nevyrovnaná.
    Jaroslav Klíma, předseda představenstva TESCAN, a.s.
  • IMG_0929 422-238

    Strojírenské fórum 2016

    Strojírenské fórum 2016 bylo o best practices

    » Více v článku


    Lídři adresovali vládě zcela konkrétní požadavky

    » Více v článku

  • 2016-03 Kuchtová ZK Mitas P1240002 422-238

    Pracovní cesta GŘ Dagmar Kuchtové po Zlínském kraji

    Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR podpořila přímý dialog Svazu s firmami

     

    » Více v článku

  • roboti-03-2015-10-422-238-1822

    Start Průmyslu 4.0 v ČR za aktivní účasti SP ČR

    Iniciativa se má stát národním „kick-off“ materiálem pro zahájení debaty o předpokladech a důsledcích dopadů tzv. 4. průmyslové revoluce v českém prostředí

     

    » Více v článku

  • Informační technologie (ICT)

    Elektrotechnický průmysl – Výstavní síň české průmyslové výroby. ČR má v tomto odvětví nadpůrměrné výsledky.

  • Hutnický a slévárenský průmysl

    Základem těžkého průmyslu ve výroba kovů. Na území ČR má dlouholetou tradici.

  • Důlní průmysl

    Geologické podmínky na území ČR jsou výzvou pro důlní konstruktéry. K dobývání uhlí vytvářejí speciální zařízení pro účinnou a bezpečnou těžbu.

  • Sklářský průmysl

    Originální značkové kolekce a speciální zakázky pro domácí i zahraniční doběratele – To je směr, kterým se úspěšně vydalo české sklářství.

Ochrana duševního vlastnictví

České firmy obvykle nedovedou ochránit své nápady a těžit z prodeje licencí do zahraničí. Získání patentu ovšem bývá velmi nákladné a proto je v zájmu výrobců, důkladně se seznámit s podmínkami patentové ochrany u nás i v zahraničí. V oblasti ochrany průmyslového vlastnictví patří ČR m...

Využívat patenty češi zatím nedovedouČeské firmy obvykle nedovedou ochránit své nápady a těžit z prodeje licencí do zahraničí. Získání patentu ovšem bývá velmi nákladné a proto je v zájmu výrobců, důkladně se seznámit s podmínkami patentové ochrany u nás i v zahraničí.

V oblasti ochrany průmyslového vlastnictví patří ČR mezi státy slabé až podprůměrné. Problém nepředstavuje absence dobrých nápadů, ale jejich špatná ochrana. Firmy a instituce neumí vhodně ochránit své nápady a následně těžit z jejich licencí uplatněných v zahraničí. Musíme však pominout patenty, které vznikly jen za účelem získání bodů pro institucionální hodnocení výzkumu a vývoje. Ty jsou v cizině většinou nepatentovatelné nebo nemají žádný potenciál.

Na území ČR v současnosti platí přibližně 30.000 patentů. Jsou v držení převážně zahraničních firem. Zdánlivě vysoké číslo však představuje pouhých pět procent počtu patentů, které platí v sousedním Německu, tam je v platnosti přes 550.000 patentů. Ve skutečnosti je na našem území tedy proti výrobě a umisťování na trh chráněn pouhý zlomek toho, co je monopolizováno v Německu.

Například ve srovnání s Rakouskem dosahujeme sice obdobného počtu národních přihlášek, ale lišíme se v jejich typu. Zatímco v ČR bylo v roce 2013 přihlášeno českými subjekty 984 patentů a 1661 užitných vzorů, Rakušané měli poměr opačný s přihlášenými 2154 patenty a 569 užitnými vzory. Hlavní rozdíl je v jejich následném mezinárodním uplatnění. Obdobně nízké počty patentů jako v ČR platí v Polsku, na Slovensku a ostatně ve většině států světa střední a východní Evropu, Asii, Afriku, Latinskou Ameriku nevyjímaje.

Husté patentové pokrytí mají naopak vyspělé státy jako USA, Japonsko, Jižní Korea, již zmíněné Německo, Velká Británie, Francie, Nizozemsko a Švýcarsko. Znakem vyspělosti země v průmyslové ochraně je počet mezinárodních patentových přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Na statistikách z roku 2013 vidíme prvenství USA následovaných Japonskem. Čína na tomto poli vyvíjí obrovskou aktivitu a v roce 2013 předstihla Německo. Z tabulky je rovněž vidět téměř sedminásobnou aktivitu Rakouska oproti ČR, v níž bylo podáno pouze 197 mezinárodních PCT přihlášek.

Patentové pokrytí v podstatě reflektuje schopnost příslušné ekonomiky, jejího průmyslu a jejích firem, ohrozit konkurenty, byť by šlo jen o kopírování cizích inovací. Schopnost a vyspělost ekonomik pak reflektuje rovněž její vlastní patentová aktivita směrem do zahraničí. Není překvapivé, že počty v dané souvislosti vycházejí obdobně, pro nás tedy naprosto nepříznivě. Mezinárodní patenty nelze využít jen pro svůj monopol, ale lze z nich inkasovat také příjmy za prodané licence. Zde se ČR pohybuje také na horších místech žebříčku, před námi jsou i státy jako Maďarsko či Rumunsko.

Druhy průmyslových práv v kompetenci ÚPV

  • Patenty – chrání nové průmyslově využitelné vynálezy, které jsou výsledkem vynálezecké činnosti.
  • Užitné vzory – rychlejší a méně nákladná varianta patentu s jednodušší úrovní řešení.
  • Označení původu a zeměpisná označení – zvláštní kvalifikovaný vztah mezi vlastnostmi výrobku a určitým územím. Zeměpisné označení má tento vztah volnější.
  • Ochranné známky – grafická znázornění určená k rozlišení výrobků nebo služeb.
  • Průmyslové vzory – představují vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku.
  • Topografie polovodičových prvků – znázorňuje rozmístění obvodových prvků v objemu integrovaného obvodu a jejich propojení.

Počet mezinárodních přihlášek (PCT)

Země původu

2013

USA

57 239

Japonsko

43 918

Čína

21 516

Německo

17 927

Velká Británie

4 865

Švýcarsko

4 367

Finsko

2 103

Rakousko

1 263

Belgie

1 106

Ruská federace

1 087

Polsko

330

Česká republika

197

Maďarsko

158

Řecko

111

Slovensko

41

Zdroj ÚPV

Jak ochránit své nápady?

Pokud se podaří stávající stav techniky obohatit vlastním řešením, které je nejen nové, ale má i určitý komerční potenciál, pak je třeba uvažovat o jeho ochraně před napodobením konkurenty. Pomineme-li možnost jeho utajení, přichází v úvahu ochrana patentem či užitným vzorem. Udělený patent pak může posloužit jako pádný argument při přesvědčování potenciálních investorů anebo alespoň pro získání příspěvku z grantů.

Mnozí vynálezci z důvodu zajištění práva přednosti usilují o co nejrychlejší podání přihlášky vynálezu či užitného vzoru. Nevýhodou může být to, že se původní řešení může od finálního produktu významně lišit. Mezi nevýhody pozdějšího podání patří možnost, že nás někdo „předběhne“ a přihlásí něco obdobného dříve než my. Vynálezce si sám zřejmě neporadí a měl by si tak nechat poradit od patentového zástupce, který by mu měl navrhnout další postup a nejlepší formu s ohledem na jeho situaci, jako např. odvolání a nové podání přihlášky či dosažení alespoň zveřejnění přihlášky, což usnadní kontakt s potenciálními investory a zabrání získání ochrany jiným osobám.

S podáním přihlášky vynálezu či užitného vzoru sice vzniká přihlašovateli právo přednosti, ale pokud se spokojí jen s udělením patentu či zápisem užitného vzoru v ČR, pak jeho vynález bude chráněn jen na území ČR. Navíc s udělením patentu či zápisem užitného vzoru je spojeno zveřejnění vynálezu, takže za hranicemi naší republiky může být volně kopírován. U významných vynálezů je tak třeba záhy po jejich přihlášení v ČR uvažovat s jejich zahraniční ochranou. Vzhledem k tomu, že jde o finančně značně nákladnou operaci, je třeba její uplatnění a teritoriální rozsah dobře vyhodnotit.

Příjmy za licenční poplatky inkasované ze zahraničí, 2012Ochrana vynálezů v zahraničí

Zahraniční ochranu vynálezu lze zajistit v zásadě dvojím způsobem, a to tzv. tradiční cestou, kdy se před vypršením prioritní – dvanáctiměsíční – lhůty od podání přihlášky v ČR podají analogické národní či regionální patentové přihlášky v zemích zájmu. To ovšem předpokládá pořízení překladů a najmutí národních patentových zástupců v příslušných zemích, což je velmi nákladné.

Druhou možností, která si získala velkou oblibu, je postup podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT). Princip PCT pro ČR spočívá v tom, že přihlašovatel podáním jedné mezinárodní přihlášky v angličtině, francouzštině či němčině u Úřadu průmyslového vlastnictví do uplynutí 12 měsíců od nárokované priority a uhrazením poplatků dosáhne stavu odpovídajícímu podání národních přihlášek ve všech 148 smluvních státech, a to nejen v těch, ve kterých v daný moment uvažuje s ochranou, aniž by byl nucen v daném okamžiku vynaložit v těchto zemích jinak nezbytné náklady na překlady, zastoupení, správní poplatky. Tyto náklady se případně hradí po uplynutí 30, resp. 31 měsíců od priority, tj. poté co má přihlašovatel již k dispozici výsledek mezinárodní rešerše, resp. mezinárodního předběžného průzkumu u Evropského patentového úřadu, jehož autorita zajišťuje značnou úspěšnost těchto přihlášek v následující národní fázi řízení.

Rešerše na relevantní stav techniky ve vztahu k předmětu mezinárodní přihlášky a posudek bývá hotov do 16 měsíců od priority. Dále do dvou měsíců zveřejní Mezinárodní úřad mezinárodní přihlášku spolu se zprávou o mezinárodní rešerši, ale bez předběžného stanoviska k možnosti patentování. Poplatky je třeba zaplatit včas Přihlašovatel musí následně zahájit tzv. národní fázi řízení před těmi národními či regionálními úřady, ve kterých skutečně usiluje o ochranu, a to do 30 měsíců od priority.

Zahájení této fáze znamená uhrazení příslušných národních poplatků, předložení překladů do úředního jazyka příslušného úřadu, jmenování místního zástupce, apod. Pokud zmíněné úkony přihlašovatel neučiní, ztrácí mezinárodní přihláška v příslušném státě své účinky. Pokud přihlašovatel usiluje o ochranu svého vynálezu ve více než třech evropských státech, pak po ukončení mezinárodní fáze je vhodné vstoupit do tzv. evropské fáze při Evropském patentovém úřadu. Pokud dojde k udělení evropského patentu, platného ve 40 státech (doba cca 3 roky), musí ho přihlašovatel ve vybraných státech validovat, tedy zajistit překlady a zaplatit poplatky, jinak nárok zaniká.

Jan Proksch
Sekce hospodářské politiky SP ČR
jproksch@spcr.cz

Zobrazit celý článek
Vyhlašovatel:
Generální partner:
Záštity:

ROK PRŮMYSLU A TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 2015

Celonárodní kampaň, do níž jsou zapojeny stovky participujících subjektů a kterou zastřešuje a koordinuje Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Cíle:

Pro podrobné informace budete přesměrování na webové stránky Roku průmyslu a technického vzdělávání www.rokprumyslu.eu