• Vzdělání je konkurenční přednost zaměstnanců i podniku.
    Lumír Al-Dabagh, generální ředitel, BENEŠ a LÁT a.s.
  • Kvalitních, technicky vzdělaných absolventů je prostě nedostatek.
    Jan Březina, místopředseda představenstva, VOKD, a.s.
  • Stát nepodporuje vzdělání pro praxi.
    Michal Janouškovec, ředitel TESLA Jihlava, s.r.o.
  • Odborníka pro praxi musí vychovat především samotná praxe.
    Jindřich Zítek, generální ředitel VSP DATA a.s.
  • Úroveň technického školství je ohrožením naší konkurenceschopnosti.
    Jan Rýdl, předseda představenstva TOS VARNSDORF a.s.
  • Kvalita absolventů je nevyrovnaná.
    Jaroslav Klíma, předseda představenstva TESCAN, a.s.
  • IMG_0929 422-238

    Strojírenské fórum 2016

    Strojírenské fórum 2016 bylo o best practices

    » Více v článku


    Lídři adresovali vládě zcela konkrétní požadavky

    » Více v článku

  • 2016-03 Kuchtová ZK Mitas P1240002 422-238

    Pracovní cesta GŘ Dagmar Kuchtové po Zlínském kraji

    Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR podpořila přímý dialog Svazu s firmami

     

    » Více v článku

  • roboti-03-2015-10-422-238-1822

    Start Průmyslu 4.0 v ČR za aktivní účasti SP ČR

    Iniciativa se má stát národním „kick-off“ materiálem pro zahájení debaty o předpokladech a důsledcích dopadů tzv. 4. průmyslové revoluce v českém prostředí

     

    » Více v článku

  • Informační technologie (ICT)

    Elektrotechnický průmysl – Výstavní síň české průmyslové výroby. ČR má v tomto odvětví nadpůrměrné výsledky.

  • Hutnický a slévárenský průmysl

    Základem těžkého průmyslu ve výroba kovů. Na území ČR má dlouholetou tradici.

  • Důlní průmysl

    Geologické podmínky na území ČR jsou výzvou pro důlní konstruktéry. K dobývání uhlí vytvářejí speciální zařízení pro účinnou a bezpečnou těžbu.

  • Sklářský průmysl

    Originální značkové kolekce a speciální zakázky pro domácí i zahraniční doběratele – To je směr, kterým se úspěšně vydalo české sklářství.

Inovace

Česká věda a technika přinesla světu mnoho převratných objevů i vynálezů. Lodní šroub, kontaktní čočka, ruchadlo, hromosvod, kostka cukru... Proč ale zůstávat v minulosti? Žijme pro budoucnost! – Věnujme pozornost novinkám, které se objevily po roce 2000. Čeští vědci a technici jsou dne...

Česká věda a technika přinesla světu mnoho převratných objevů i vynálezů. Lodní šroub, kontaktní čočka, ruchadlo, hromosvod, kostka cukru... Proč ale zůstávat v minulosti? Žijme pro budoucnost! – Věnujme pozornost novinkám, které se objevily po roce 2000.

Čeští vědci a technici jsou dnes součástí mnoha mezinárodních týmů, některé z nich působí přímo z České republiky. Díky dotacím EU se podařilo vybudovat několik špičkovým výzkumných středisek univerzit a vědeckých ústavů, další výzkumné a vývojové týmy působí v rámci českých či světových komerčních firem.

V letech 2005-2008 vyvinuli profesoři  Jiří Straus a Jiří Jonák z katedry kriminalistiky Policejní akademie metodu, jak identifikovat člověka podle jeho způsobu chůze, například podle záznamu z bezpečnostních kamer. Podstatou metody je porovnávání křivek, které jednotlivé části těla při chůzi opisují a které jsou u každého člověka odlišné. Pohybu ovlivňuje také obuv, ale i s tím metoda počítá. Metoda ve formě počítačového programu získala na Světovém mezinárodním sympoziu forenzních věd v roce 2010 Zlatou trofej, největší ocenění v historii české kriminalistiky.

Tým českých vědců na Technické Univerzitě v Liberci pod vedením Oldřicha Jirsáka vyvinul v roce 2003 technologii průmyslového tkaní nanovláken a výroby textilií z nich. Technologie a přístroj z ní vycházející nese název Nanospider (doslova „nanopavouk“) a licenční smlouvu na ni podepsala například irská společnost Alltracel. Nanovlákna s průměrem pod 1 nanometr (µm) jsou tisíckrát tenčí než lidský vlas a lze je vyrábět z pěti desítek syntetických a přírodních polymerů. Viditelná jsou pouze pod elektronovým mikroskopem. Jemná struktura textilií z nich propustí běžné molekuly, ale ne větší objekty, jako jsou viry a baktérie – jde tady například o ideální obvazy a náplasti či filtrační materiály, roušky proti přenosu virózních nemocí, kultivaci lidských tkání při léčbě popálen, používají se ale i ve stavebnictví či v automobilovém průmyslu.

Na stejné univezitě byl vyvinut rovněž úspěšný program na automatický přepis českého mluveného slova do textové elektronické podoby, využívaný dnes například společností Newton Media při monitoringu českých médií a nabízený touto společností pod názvem Newton Dictate rovněž v podobě komerční licence. 

Mezi nejznámější a nejdůležitější současné přínosy české vědy patří léky, vyvinuté na základě výzkumu týmu dnes již zesnulého chemika Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Jde zejména o dva z nich. V roce 2002 šlo o nový lék Hepsera proti žloutence (hepatitidě) typu B, kterou trpí na celém světě 300 milionů lidí. O rok později, v roce o jeden z nejúčinnějších léků proti AIDS – Truvada, vyvinutý v roce 2003, na němž A. Holý spolupracoval s americkými vědci. Tato tableta výrazně prodlužuje život pacientům s AIDS a výrazně omezuje vedlejší účinky léčky tím, že nahrazuje až 13 jiných tablet, které museli pacienti denně polykat. V rané fázi Truvada AIDS zcela potlačuje, zabraňuje také přenosu z těhotné matky na plod.

Čeští vědci se rovněž spolu s německými a americkými podíleli na práci týmu, který v roce 2006 patentoval sloučeniny karboranů: ty se vážou na enzymy nutné pro množení viru jiným způsobem než dosavadní léky a působí tak i na formy viru odolné vůči jiným lékům.

Na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze byl vyvinut Memrec – počítač ovládaný pohybem očí a určený zejména pro fyzicky postižené. Pohyb oka nahrazující pohyb myší je snímán kamerou, mrknutí nahrazuje kliknutí. Původní verze využívala klasickou kameru, ta je v současnosti nahrazována infračervenou. Velkou výhodou zařízení je mnohem nižší cena než u konkurenčních výrobků: měla by se pohybovat kolem 5000 Kč. 

V roce 2005 představili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci technologii tzv. kvantové paměti pro světlo, navazující na zdejší experimenty z 90. let s šifrováním tajných informací do slabého světelného paprsku, vyvinutým v USA a užívajícím k přenosu optické vlákno. Olomoučtí vědci dokázali prolomit současný limit této technologie, omezující přenosovou vzdálenost na 30-40 km. Díky kvantové paměti zapsané do atomu lze informaci přenést až na tisícikilometrové vzdálenosti. 

Zobrazit celý článek
Vyhlašovatel:
Generální partner:
Záštity:

ROK PRŮMYSLU A TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 2015

Celonárodní kampaň, do níž jsou zapojeny stovky participujících subjektů a kterou zastřešuje a koordinuje Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Cíle:

Pro podrobné informace budete přesměrování na webové stránky Roku průmyslu a technického vzdělávání www.rokprumyslu.eu