• Vzdělání je konkurenční přednost zaměstnanců i podniku.
    Lumír Al-Dabagh, generální ředitel, BENEŠ a LÁT a.s.
  • Kvalitních, technicky vzdělaných absolventů je prostě nedostatek.
    Jan Březina, místopředseda představenstva, VOKD, a.s.
  • Stát nepodporuje vzdělání pro praxi.
    Michal Janouškovec, ředitel TESLA Jihlava, s.r.o.
  • Odborníka pro praxi musí vychovat především samotná praxe.
    Jindřich Zítek, generální ředitel VSP DATA a.s.
  • Úroveň technického školství je ohrožením naší konkurenceschopnosti.
    Jan Rýdl, předseda představenstva TOS VARNSDORF a.s.
  • Kvalita absolventů je nevyrovnaná.
    Jaroslav Klíma, předseda představenstva TESCAN, a.s.
  • 2015-01-16-hanak-prumysl-ma-budoucnost-422-238

    Cíle SPČR ve vzdělávání

    Předškolní, základní a střední vzdělávání

    Vzdělávání na vysokých školách

    Vyšší odborné vzdělávání

    Další vzdělávání
     

    » Více v článku

  • 2016-02-svaz-prosadil-zmeny-02-422-238

    Svaz ve školství prosadil řadu systémových změn

    Součástí kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání bylo prosazování systémových změn v oblastech vzdělávání i výzkumu, vývoje a inovací. 

     

    » Více v článku

  • 2015-12-dsc1325-zaverecna-konference-422-238-2159

    Závěrečná konference projektu Rok průmyslu

    Konference shrnula výsledky celoročního projektu a umožnila prezentaci subjektů, jež se v průběhu roku aktivně zapojili do průběhu kampaně.

     

    » Více v článku

  • debata-k-roku-prumyslu-9-15

    Financování vzdělávání

    Otázky související s objemem a strukturou prostředků vynakládaných v ČR na oblast vzdělávání…

     

    » Více v článku

  • debata-k-roku-prumyslu-8-13

    Kvalita a relevance vzdělávání

    Kvalita a relevance vzdělání ve společnosti je ve svém důsledku ovlivňována řadou vzájemně spolupůsobících faktorů.

     

    » Více v článku

Financování vzdělávání

Otázky související s objemem a strukturou prostředků vynakládaných v ČR na oblast vzdělávání a diskutuje efektivitu využití těchto prostředků, včetně způsobů a mechanismů rozdělování financí. Zvláštní pozornost je věnována systémovým opatřením umožňujícím aktivní participaci zaměstnavate...

Otázky související s objemem a strukturou prostředků vynakládaných v ČR na oblast vzdělávání a diskutuje efektivitu využití těchto prostředků, včetně způsobů a mechanismů rozdělování financí. Zvláštní pozornost je věnována systémovým opatřením umožňujícím aktivní participaci zaměstnavatelů a dalších soukromých subjektů na vzdělávacím procesu.

Ten, kdo vychází ze školy, ať už střední nebo vysoké, se (většinou) snaží nějak uplatnit. Přináší své schopnosti, znalosti, dovednosti, motivace a ambice a hledá, jak by je uplatnil tak, aby z nich měl užitek nejen on sám, ale i ostatní. Vstupuje tedy na trh práce. Čím to, že po 25 letech od zásadních společenských a ekonomických změn existuje u nás v mnoha oborech lidské činnosti výrazný nesoulad mezi tím, co lidé chtějí (a dokáží) dělat a tím, co od nich očekávají potenciální zaměstnavatelé, kteří by jim mohli dát práci? Jak to, že zde máme na jedné straně přes 500 000 nezaměstnaných, na druhé straně nenaplněný požadavek firem na cca 100 000 pracovníků v technických profesích? Může (a má vůbec) stát tento nesoulad pracovního trhu řešit?

Velká část veřejnosti (zejména té odborné) je přesvědčena, že hlavním viníkem tohoto stavu je přímá platba školám na žáka, bez ohledu na jeho schopnosti a uplatnitelnost. Každý, kdo přesvědčí určitý počet potenciálních uchazečů, aby na jeho škole začal studovat, dostane na každou „hlavu“ v průměru 30 – 80 000 Kč ročně. A bez toho, aby musel prokazovat, že se žák za ten rok něco naučil a že po skončení studia začne spíše pracovat, nežli by vstoupil do evidence Úřadu práce. Jak tedy upravit systém financování škol, aby se tento vliv neomezeného výběru vzdělávací cesty alespoň snížil?

V současné době stát (ani kraje jako většinoví zřizovatelé středních škol) nemají příliš šancí ovlivnit, v jakých oborech a v jakém množství budou školy vychovávat své budoucí absolventy. Nebylo by vhodné, aby stát dodával krajům garantovaná data o tom, jaká struktura požadavků trhu práce (krátkodobá predikce potřeb) se dá v regionech očekávat, až současní žáci budou opouštět školy, tedy v horizontu 3-5 let? Jak to, že to v některých evropských zemích takovéto operativní plánování funguje (Slovensko, Německo, Rakousko), zatímco u nás odpovědné resorty tvrdí, že to není možné?

A pokud jde o ovlivňování oborových kapacit škol, dnes samozřejmě platí, že to, co člověk vystudoval, určitě nebude vykonávat až do penze. Myslíme si ale, že je pro veřejné rozpočty efektivnější dát mladému člověku při ukončení školy takovou PRVNÍ kvalifikaci, kterou může v době ukončení školy uplatnit na trhu práce, než vyrábět absolventy, nastupující hned po škole na pracovní úřad. A pokud jde o získání dalších (nových) kvalifikací v průběhu pracovního života, právě pro tento účel budují zaměstnavatelé od roku 2007 systém Národní soustavy kvalifikací (NSK).

Svaz průmyslu a dopravy, který zastupuje firmy, dávající práci 800 tisícům lidí, chce výrazně působit na změny vzdělávací soustavy od mateřských školek až po vysoké školy. Stát již na základě našich doporučení podnikl několik kroků k výrazné podpoře praktického vyučování žáků v reálném pracovním prostředí. Vědí všechny firmy například o tom, že si mohou za každou hodinu praktické výchovy jednoho žáka na svém pracovišti odečíst od základu daně 200 Kč? Je čas začít znovu zřizovat firemní školy tam, kde mezitím zanikly?

Co si o tom myslíte vy?

Zobrazit celý článek
Vyhlašovatel:
Generální partner:
Záštity:

ROK PRŮMYSLU A TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 2015

Celonárodní kampaň, do níž jsou zapojeny stovky participujících subjektů a kterou zastřešuje a koordinuje Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Cíle:

Pro podrobné informace budete přesměrování na webové stránky Roku průmyslu a technického vzdělávání www.rokprumyslu.eu