• Vzdělání je konkurenční přednost zaměstnanců i podniku.
    Lumír Al-Dabagh, generální ředitel, BENEŠ a LÁT a.s.
  • Kvalitních, technicky vzdělaných absolventů je prostě nedostatek.
    Jan Březina, místopředseda představenstva, VOKD, a.s.
  • Stát nepodporuje vzdělání pro praxi.
    Michal Janouškovec, ředitel TESLA Jihlava, s.r.o.
  • Odborníka pro praxi musí vychovat především samotná praxe.
    Jindřich Zítek, generální ředitel VSP DATA a.s.
  • Úroveň technického školství je ohrožením naší konkurenceschopnosti.
    Jan Rýdl, předseda představenstva TOS VARNSDORF a.s.
  • Kvalita absolventů je nevyrovnaná.
    Jaroslav Klíma, předseda představenstva TESCAN, a.s.
  • 2015-01-16-hanak-prumysl-ma-budoucnost-422-238

    Cíle SPČR ve vzdělávání

    Předškolní, základní a střední vzdělávání

    Vzdělávání na vysokých školách

    Vyšší odborné vzdělávání

    Další vzdělávání
     

    » Více v článku

  • 2016-02-svaz-prosadil-zmeny-02-422-238

    Svaz ve školství prosadil řadu systémových změn

    Součástí kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání bylo prosazování systémových změn v oblastech vzdělávání i výzkumu, vývoje a inovací. 

     

    » Více v článku

  • 2015-12-dsc1325-zaverecna-konference-422-238-2159

    Závěrečná konference projektu Rok průmyslu

    Konference shrnula výsledky celoročního projektu a umožnila prezentaci subjektů, jež se v průběhu roku aktivně zapojili do průběhu kampaně.

     

    » Více v článku

  • debata-k-roku-prumyslu-9-15

    Financování vzdělávání

    Otázky související s objemem a strukturou prostředků vynakládaných v ČR na oblast vzdělávání…

     

    » Více v článku

  • debata-k-roku-prumyslu-8-13

    Kvalita a relevance vzdělávání

    Kvalita a relevance vzdělání ve společnosti je ve svém důsledku ovlivňována řadou vzájemně spolupůsobících faktorů.

     

    » Více v článku

Cíle Svazu průmyslu a dopravy v oblasti technického vzdělávání

Vzhledem k oprávněným potřebám zaměstnavatelské sféry, bude Svaz průmyslu a dopravy i nadále usilovat o kvalitně vzdělanou, flexibilní a odborně připravenou pracovní sílu, schopnou a ochotnou pracovat a dále se vzdělávat. Vzdělávací systém musí umožnit každému občanu kdykoli do něj vstoupit, ověřit a doplnit si potřebné dovednosti a získat nové kvalifikace, nutné k jeho další aktivní účasti na trhu práce. Nastavení vzdělávacích kapacit musí odpovídat předpokládané struktuře a uplatnění absolventů na trhu práce. Na všech stupních vzdělávání mají být podporovány technické a přírodovědné dovednosti, kariérové poradenství a zjišťována kvalita výsledků vzdělávání.

1. Předškolní, základní a střední vzdělávání

Počáteční vzdělávání by mělo žákům dát nejen dobrý základ pro celoživotní učení (čtenářskou, matematickou, finanční gramotnost, podnikatelské dovednosti, právní povědomí a všeobecný civilizační přehled), ale také jejich první kvalifikaci, uplatnitelnou na trhu práce. Je nutné rozšířit a zkvalitnit polytechnickou přípravu na základních školách a prvky polytechnické výchovy zahrnout do vzdělávání již ve školách mateřských. Stejně tak musí být podporována opatření k rozvoji kreativity a základních "soft-skills“ (motivace ke vzdělávání, odpovědnost, komunikace atd.). K vyváženému pohledu žáků na trh práce je třeba dále vzdělávat kariérové poradce, zvláště na 2. stupni ZŠ, k získání zkušeností o reálném pracovním prostředí.

Je nutné vytvořit funkční nástroje pro podporu přímého zapojení zaměstnavatelů do výuky (realizace praxí žáků i učitelů v reálném pracovním prostředí firem, účast odborníků u maturitních a závěrečných zkoušek, přímé financování vzdělávání, smlouvy mezi žáky a podnikem) a to vytvářením motivačních legislativních a ekonomických nástrojů a odstraňováním současných bariér. Rovněž žádoucí je využití odborného potenciálu kvalifikovaných zaměstnanců věkové kategorie 50+ v rámci výuky odborného vzdělávání.

Kapacity jednotlivých typů a oborů středního vzdělávání musí odpovídat očekávanému uplatnění absolventů na trhu práce při zachování jejich vzájemné prostupnosti. Pojistkou proti masivnímu přelévání žáků mezi jednotlivými typy škol či jejich neodůvodněnému setrvávání ve vzdělávacím systému jsou podle našeho názoru státem garantované zkoušky v jednotlivých uzlových bodech vzdělávací dráhy (plošné testování v 5. a 9. ročnících ZŠ, státní maturity). 

Ke kvalifikovanému nastavení potřebných vzdělávacích kapacit středního vzdělávání potřebujeme fungující systém předvídání budoucích kvalifikačních potřeb na celostátní a zvláště na regionální úrovni. Z těchto dat je pak třeba vycházet při otevírání kapacit jednotlivých oborů a škol.

Prosazujeme rovněž změnu financování škol z normativního (per capita) na vícesložkové, tj. zahrnout do stávajících normativů také další složky - přidanou hodnotu školy (na základě výsledků plošného testování) a u středních škol také kritérium uplatnění absolventů na trhu práce. Cílem je orientace škol na kvalitu, nikoli na počty studujících žáků.

2. Vzdělávání na vysokých školách a vyšší odborné vzdělávání

Pokud žák nezíská odbornou kvalifikaci na střední škole, je nezbytné, aby ji získal v terciárním vzdělávání. Proto podporujeme snahu o diverzifikaci vysokoškolského vzdělávání směrem k většímu podílu profesně orientovaného bakalářského vzdělávání i plánovanou transformaci (části) programů vyšších odborných škol na krátké programy terciárního vzdělávání (120 – 150 kreditů ECTS) s jasným určením prostupnosti do bakalářského stupně.

Pro přímé spojení výuky a praxe je nezbytné vytvoření funkčních partnerství vysokých škol a podniků a podpora aplikovaného výzkumu, vycházejícího z požadavků zaměstnavatelů. K tomu je také vhodné aktivně využívat platformy Fóra průmyslu a vysokých škol.

Při plánování změn v akreditačních postupech a akreditačních orgánech požadujeme adekvátní zastoupení zástupců zaměstnavatelů v těchto orgánech a nastavení mechanismů, které by zabránily povolování takových oborů, o něž není na trhu práce zájem.

3. Další vzdělávání

Je nezbytné dobudovat pilíř dalšího vzdělávání, který bude rovnocenný vzdělávání počátečnímu a umožní občanům, kteří již jednu kvalifikaci mají (tzn., že prošli počátečním vzděláváním) v kterékoli fázi jejich profesního života doplnit a nechat si ověřit své dovednosti a získat nové kvalifikace, nutné k jejich další aktivní účasti na trhu práce. K tomu je třeba dokončit tvorbu Národní soustavy kvalifikací (NSK) a provázat ji jak se soustavou povolání, tak s rámcovými vzdělávacími programy.

SP ČR bude dále podporovat činnost sektorových rad a snahu o vytvoření jejich střešního orgánu, který by jejich činnost řídil a koordinoval s potřebnými změnami legislativy. Důležitým nástrojem koordinovaných intervencí na trhu práce se mají stát sektorové dohody.

K obecnému přijetí a odstranění stále existujících bariér k uznávání kvalifikací získaných v rámci dalšího vzdělávání, je nutné učinit nejen kroky legislativní (zásadní novela zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání a ověřování výsledků dalšího vzdělávání, ostatní legislativní normy definující kvalifikační požadavky na výkon povolání), ale také v rovině informační, propagační, úpravy personalistických systémů. Důležité jsou i fungující služby poradenství k celoživotnímu vzdělávání.

Odkaz na PDF

Vyhlašovatel:
Generální partner:
Záštity:

ROK PRŮMYSLU A TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 2015

Celonárodní kampaň, do níž jsou zapojeny stovky participujících subjektů a kterou zastřešuje a koordinuje Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Cíle:

Pro podrobné informace budete přesměrování na webové stránky Roku průmyslu a technického vzdělávání www.rokprumyslu.eu