• Vzdělání je konkurenční přednost zaměstnanců i podniku.
    Lumír Al-Dabagh, generální ředitel, BENEŠ a LÁT a.s.
  • Kvalitních, technicky vzdělaných absolventů je prostě nedostatek.
    Jan Březina, místopředseda představenstva, VOKD, a.s.
  • Stát nepodporuje vzdělání pro praxi.
    Michal Janouškovec, ředitel TESLA Jihlava, s.r.o.
  • Odborníka pro praxi musí vychovat především samotná praxe.
    Jindřich Zítek, generální ředitel VSP DATA a.s.
  • Úroveň technického školství je ohrožením naší konkurenceschopnosti.
    Jan Rýdl, předseda představenstva TOS VARNSDORF a.s.
  • Kvalita absolventů je nevyrovnaná.
    Jaroslav Klíma, předseda představenstva TESCAN, a.s.
  • IMG_0929 422-238

    Strojírenské fórum 2016

    Strojírenské fórum 2016 bylo o best practices

    » Více v článku


    Lídři adresovali vládě zcela konkrétní požadavky

    » Více v článku

  • 2016-03 Kuchtová ZK Mitas P1240002 422-238

    Pracovní cesta GŘ Dagmar Kuchtové po Zlínském kraji

    Generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy ČR podpořila přímý dialog Svazu s firmami

     

    » Více v článku

  • roboti-03-2015-10-422-238-1822

    Start Průmyslu 4.0 v ČR za aktivní účasti SP ČR

    Iniciativa se má stát národním „kick-off“ materiálem pro zahájení debaty o předpokladech a důsledcích dopadů tzv. 4. průmyslové revoluce v českém prostředí

     

    » Více v článku

  • Informační technologie (ICT)

    Elektrotechnický průmysl – Výstavní síň české průmyslové výroby. ČR má v tomto odvětví nadpůrměrné výsledky.

  • Hutnický a slévárenský průmysl

    Základem těžkého průmyslu ve výroba kovů. Na území ČR má dlouholetou tradici.

  • Důlní průmysl

    Geologické podmínky na území ČR jsou výzvou pro důlní konstruktéry. K dobývání uhlí vytvářejí speciální zařízení pro účinnou a bezpečnou těžbu.

  • Sklářský průmysl

    Originální značkové kolekce a speciální zakázky pro domácí i zahraniční doběratele – To je směr, kterým se úspěšně vydalo české sklářství.

Ukrajinští pracovníci – jedno z řešení pro průmysl

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) pomohl již šesti desítkám firem s administrativou při získávání středně- a nízkokvalifikovaných zaměstnanců z Ukrajiny. Téměř 60 procent velkých firem v ČR má s cizinci už své zkušenosti.

Slovácké strojírny, Brano Group, ArcelorMittal, Continental Automotive Czech Republic, Brose CZ, ČSAD v mnoha městech. Jedno mají tyto firmy společné, řeší akutní nedostatek pracovníků. Přitom dramatičnost situace se již blíží stavu z roku 2008, kdy chybějící pracovníci byli největší bariérou podnikání v České republice. „Firmám chybí více jak 140 tisíc pracovníků, a to i středně- i nízkokvalifikovaných,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) Jaroslav Hanák.

Podle dřívějšího zjištění SP ČR, který má vzhledem ke svým jednatřiceti členských odvětvových svazů a celkem 11 tisícům členů značný přehled o požadavcích zaměstnavatelů, až dvěma třetinám z nich chyběly vysokoškoláci s technických vzděláním, polovina z nich neměla technicky zaměřené středoškoláky s maturitou a třetina postrádala učně. Průzkum SP ČR byl proveden před několika lety, od té doby se částečně změnila struktura i akutnost poptávky. Zejména se výrazně zvýšil zájem po nedostatkových středně- a nízkokvalifikovaných pracovnících.

Takové zjištění vyplynulo i z Projektu Ukrajina, který měl tuzemským firmám zajistit dostatek ukrajinských vysokoškoláků.

Projekt Ukrajina a kritika SP ČR

Jedním z hlavních participantů na Projektu Ukrajina byl SP ČR, který dlouhou dobu apeloval na vládu, aby zavedla zvláštní postupy pro zaměstnance z Ukrajiny. Po četných jednáních jeho zástupců s příslušnými resorty i odbory a pod tlakem zaměstnavatelů přistoupila nakonec vláda k zavedení zvláštních postupů pro zaměstnance z Ukrajiny, ovšem pouze pro zaměstnance s vysokou kvalifikací. Pro absolutní většinu firem to nebyla cesta k řešení problému, nabízená roční kvóta 500 vysokoškoláků je tak využita sotva z šestiny. „Již od počátku bylo evidentní, že toto řešení zdaleka nebude odpovídat požadavkům zaměstnavatelů. Konkrétní údaje z firem ukazovaly, že v podnicích chybí jiné profese,“ uvedla ředitelka Sekce zaměstnavatelské SP ČR Jitka Hejduková.

Jen řidičů chybí podle údajů MPSV téměř sedm tisíc, členský Svaz dopravy ČR uvádí až 10 tisíc neobsazených míst řidičů autobusů, nákladních aut a tahačů. Stejně nedostatkový je obráběč CNC, kovodělník, strojírenský dělník, strojní zámečník, obsluha obráběcích strojů a další obory. Jak ale uvádí letošní analýza MPSV, vlastní trh práce už téměř není schopen odpovědět na výzvy podnikatelské sféry. Zhruba 51 tisíc nezaměstnaných je zadluženo a jsou na ně uvaleny exekuce, což může být jednou z příčin nezájmu o práci. Přibližně 56 tisíc nezaměstnaných je zdravotně postižených. Až 168 tisíc nezaměstnaných (cca 43 % z celkového počtu lidí bez práce) nepracuje více jak 12 měsíců, přičemž podporu v nezaměstnanosti pobírá méně než čtvrtina evidovaných uchazečů. Zdrojem jejich příjmů jsou zřejmě sociální dávky a i nelegální práce. „Trh práce se v současné době již pohybuje na hranici přirozené míry nezaměstnanosti,“ uvedl k tomu viceprezident SP ČR Jan Rafaj.

Režim Ukrajina a role SP ČR

Je zřejmé, že ČR se neobejde bez výrazného přílivu pracovníků ze zahraničí a je logické, že se zástupci SP ČR snažili a dále snaží otevřít dveře pro zahraničí pracovníky pro silně poptávané pozice. S přispěním zejména Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a ve spolupráci s ostatními resorty nakonec docílil toho, že vláda odsouhlasila tzv. Režim pro Ukrajinu, zaměřený právě na středně- a nízkokvalifikované pracovníky.

Spuštěn byl 1. srpna 2016 s tím, že mělo dojít ke zvýšení počtu pracovníků na zastupitelském úřadě ve Lvově, aby bylo možné navýšit kapacitu vydávaných zaměstnaneckých karet i pro zaměstnance s nižší kvalifikací. V plném počtu budou však pracovníci až od 1. října. „Ve Lvově bude působit o pět pracovníků více. Zdržení nástupu bylo způsobeno administrativními kroky, zejména potřebou výběrového řízení,“ uvedlo tiskové oddělení MZV k aktuálnímu stavu, přičemž měsíčně má být vyřízeno 320 žádostí Ukrajinců o práci v ČR.

Firmy mají přitom možnost využít pomoci SP ČR při obsazení volných míst středně- a nízkokvalifikovanými pracovníky z Ukrajiny. Jeho zástupci vyřídí administrativní záležitosti při přijímání a vyřizování žádostí Ukrajinců o zaměstnanecké karty. Firmy při jejím podání nejsou omezeny velikostí ani obratem, ale musí splňovat pracovní zařazení dle skupin CZ-ISCO 4–7 a pracovní pozice musí projít testem trhu práce. To znamená, že nabízená pracovní pozice musí být uveřejněna na pracovním portále MPSV. Když do 30 dnů o tuto pozici neprojeví zájem český uchazeč, teprve poté je pozice nabídnuta pro ukrajinského uchazeče o zaměstnaneckou kartu.

Další potenciální komplikací je to, že české firmy si na Ukrajině musí nejprve najít vhodného kandidáta na neobsazená pracovní místa. Teprve potom může SP ČR administrativně přispět vyřizování žádostí. Zaměstnavatelé s předem vytipovanými ukrajinskými pracovníky si tak mohou zajistit požadované dokumenty potřebné k podání žádosti na SP ČR. Přesto se na SP ČR obrátilo již šest desítek firem.

Téměř unisono poptávají řidiče nákladních automobilů, autobusů, tahačů či speciálních vozidel. Jen menší počet firem potřebuje obsluhu strojů či zedníky. Žádost o zařazení do Režimu Ukrajina mohou zaměstnavatelé podat prostřednictvím datové schránky, poštou nebo zaslat na e-mailovou adresu rezimukrajina@spcr.cz.

Zájem o zahraniční pracovníky

Zahraniční pracovníci jsou pro firmy jednou z cest řešení nedostatku lidí. Ukazuje se, že nemalá část firem má s nimi již své zkušenosti. Jak vyplývá z právě finalizované analýzy společnosti TREXIMA pro SP ČR, je to až nadpoloviční většina firem (58 %). „Zjišťovali jsme tyto informace především u velkých podniků. Zahraniční pracovníci pochází nejčastěji z okolních zemí,“ uvedl specialista trhu práce v TREXIMĚ David Dušánek. Jistě zajímavý je závěr, že zhruba třetina firem zaměstnává pracovníky ze zemí Evropské unie a stejný počet zaměstnává pracovníky z evropských zemí mimo EU.

Dále se zkoumalo, jakou cestu zaměstnavatelé volí pro získání pracovníků ze zahraniční. Možná je překvapivé, že pracovní agentury využívá přibližně jen čtvrtina firem. Šestina využila doporučení stávajících zaměstnanců. Část z nich inzeruje na různých portálech a dokonce pořádá náborové akce v zahraničí. Jen nepatrný počet firem spolupracuje s dalšími zaměstnavateli a využívá jejich doporučení.

Jak získat pracovníky z Ukrajiny

Žádost o zařazení do Režimu Ukrajina spolu s povinnými přílohami může být doručena elektronicky (rezimukrajina@spcr.cz) nebo v listinné podobě poštou na sídlo Svazu průmyslu a dopravy ČR, Freyova 948/11, 190 00 Praha 9.

Další informace jsou k dispozici na webové stránce Svazu průmyslu a dopravy ČR www.spcr.cz ve speciálním štítku Režim Ukrajina a Projekt Ukrajina.

Vyhlašovatel:
Generální partner:
Záštity:

ROK PRŮMYSLU A TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 2015

Celonárodní kampaň, do níž jsou zapojeny stovky participujících subjektů a kterou zastřešuje a koordinuje Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Cíle:

Pro podrobné informace budete přesměrování na webové stránky Roku průmyslu a technického vzdělávání www.rokprumyslu.eu