• Vzdělání je konkurenční přednost zaměstnanců i podniku.
    Lumír Al-Dabagh, generální ředitel, BENEŠ a LÁT a.s.
  • Kvalitních, technicky vzdělaných absolventů je prostě nedostatek.
    Jan Březina, místopředseda představenstva, VOKD, a.s.
  • Stát nepodporuje vzdělání pro praxi.
    Michal Janouškovec, ředitel TESLA Jihlava, s.r.o.
  • Odborníka pro praxi musí vychovat především samotná praxe.
    Jindřich Zítek, generální ředitel VSP DATA a.s.
  • Úroveň technického školství je ohrožením naší konkurenceschopnosti.
    Jan Rýdl, předseda představenstva TOS VARNSDORF a.s.
  • Kvalita absolventů je nevyrovnaná.
    Jaroslav Klíma, předseda představenstva TESCAN, a.s.
  • Hejného matematika chce být pro školáky i na tabletech

    Tvůrci prezentují hru Matemág. Pomůžete jim?

     

    » Více v článku

  • P1240071-422-238

    Zaměstnavatelé mohou opět žádat o příspěvek na podporu vzdělávání zaměstnanců

     

    » Více v článku

  • 2016-01-img2094-deti-a-technika-422-238-2202

    Školy nerozvíjejí zájem dětí o techniku, míní rodiče

    Rodiče školních dětí očekávají, že se průmyslu bude dařit lépe, nemají však o něm dostatek informací, které by potomkům předávali.

     

    » Více v článku

  • videopruvodce_sm

    Videoprůvodce obory

    Informačním systém videoprůvodců vám usnadní hledání vaší vzdělávací a profesní dráhy.

     

    » Dle oborů

    » Dle pracoviště

    » Dle pracovní činnosti

  • 2016-02-ministryne-valachova-02-422-238

    Kateřina Valachová: Ve školství se podařilo nastartovat změny

    Ministryně Kateřina Valachová hodnotí výsledky Roku průmyslu a naznačuje další možnosti zkvalitnění technického školství.

     

    » Více v článku

  • 2015-01-spektrum-svarec-422-238

    Firmy narážejí na nedostatek kvalitních absolventů

    Firmy mají nedostatek pracovníků v profesích. Situace se podle nich v budoucnu nezlepší.

     

    » Více v článku

  • Reportáž z konference Elixír do škol

    Krátký sestřih z třídenní konference Elixír do škol, která se konala v Hradci Králové. Více se o celém projektu dozvíte v samostatném článku.

Budoucnost je v technickém vzdělávání

Tuzemskému průmyslu dnes chybí více než sto padesát tisíc pracovníků s technickým vzděláním. V médiích se přitom problém nedostatku techniků v průmyslu často nesprávně redukuje pouze na nedostatek absolventů učňovských oborů. Firmy přitom již dnes volají, a ve stále větší míře budou volat, hlavně po kvalitních středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných technických pracovnících. Po těch, kteří potáhnou inovace a rozvoj v příštích letech, v éře robotů...

„Tradiční průmysl zaniká a díky postupující robotizaci, automatizaci a digitalizaci ztratí technické vzdělání význam a techniků již nebude tolik zapotřebí“, říkají nám často kolegové z oblasti služeb, kteří nerozumí naší snaze o propagaci technických oborů.  Nemůžou být dále od pravdy. Tradiční průmysl, ať již se jedná o hutnictví, chemii nebo strojírenství, bude stále páteří ekonomiky. Bez oceli nepostavíte budovy, silnice, dopravní prostředky. Samozřejmě, že se průmysl změní, a on se již mění, tak jako se mění svět kolem nás.  I v realitě tzv. čtvrté průmyslové revoluce, která se k nám kvapem blíží, budou zapotřebí šikovní technici.

To, že se tradiční podniky někdy personálně zmenšují, neznamená, že technici nenajdou uplatnění.  Ano, ve firmách klesne počet dělníků s nižší kvalifikací a skutečně řadu opakujících se činností zastanou roboti. Vše bude automatizované, přístroje spolu budou navzájem komunikovat a naše továrny budou hlídat drony.  Bádá se nad alternativními pohony, kupředu jde vývoj v energetice, která směřuje od velkých zdrojů k určitému stupni decentralizace, objevují se nové možnosti v materiálovém inženýrství, nanotechnologiích, elektronice a v řadě dalších oborů. To ale mimo jiné nabízí také příležitosti pro vznik a rozvoj řady nových pozic a povolání.Průmyslu chybí 150 tisíc pracovníků s technickým vzděláním

Technici budou potřeba i v éře robotů

Ani v době těchto změn a stále pokročilejších technologií nesmíme zapomínat, že aby se svět udržel v pohybu, musí za technologiemi být člověk. Jinými slovy, rostou technologické nároky společnosti, ale klesá počet lidí ochotných se na jejich uspokojování podílet. Takže v úvodu zmíněná teze o snižujícím se významu technického vzdělávání je chybná od samého základu. Realita je totiž přesně opačná.

Technické a přírodovědné vzdělávání bude stále potřebnější.  Roboty i automaty bude muset někdo navrhnout, někdo sestavit, někdo programovat, někdo je musí udržovat. Přibývá inteligentních budov, chystají se projekty na chytrá města, mluví se o internetu věcí. To vše jsou výzvy, které nepůjde vyřešit bez velkého počtu kvalitních techniků všech stupňů vzdělání. A protože půjde o práci zajímavou, náročnou a v oborech s přidanou hodnotou, bude i do budoucna platit rovnice, že průmyslové podniky jsou dobře platícími zaměstnavateli, ve kterých šikovní lidé najdou dostatek prostoru pro svůj profesní růst. Rád bych zmínil ještě jedno důležité téma, na které se zapomíná, a sice řemesla.

Technické učební obory byly v posledních letech spíše stigmatizovány. Kdo chtěl jít na obor zakončený „jen“ výučním listem, byl často svým okolím odrazován s tím, že „přece není hloupý“ a aby šel na raději na střední školu administrativního zaměření. Z hlediska prostých základů ekonomie ale platí, že pokud se opravdu nakonec tito žáci rozhodli pro „učňák“, tedy pro řemeslo, rozhodně neprohloupili. Zručných elektrikářů, klempířů, instalatérů, topenářů a dalších ubývá, zatímco poptávka po jejich službách je na trhu značná. A pokud poptávku umí uspokojit stále méně lidí, cena, kterou si za své služby mohou dobří řemeslníci diktovat, logicky roste...

Začít se musí již na základních školách

Ve Svazu průmyslu a dopravy víme, že vztah k technickým oborům a řemeslům je také značně poznamenán způsobem a obsahem výuky na základních školách. Matematika a fyzika jsou vyučovány často tak, že děti vůbec neosloví. Na dlouho zmizela i výuka v dílnách, kde by si děti mohly osvojit praktické dovednosti.  Navíc mnohdy nefunguje spojení škol, firem a např. Úřadů práce, takže školy nemají potřebné informace o dění ve výrobní sféře a nemají jak informovat rodiče, kteří tak často nemají představu o budoucím uplatnění absolventů s technickou školou.  Loni jsme se tématu technického školství intenzivně věnovali během úspěšné kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání. Díky zapojení celé řady našich členských podniků, spolupracujících škol, krajských úřadů a dalších partnerů se podařilo pod jednou značkou zorganizovat akce, které moderní tvář průmyslu, možnosti studia na technických školách a následné příležitosti k uplatnění na pracovním trhu, představily desítkám tisíc zájemců. Obnova školních dílen, technických a přírodovědných kroužků

Změní průmysl české školství?

Svaz průmyslu a dopravy ČR reprezentuje jako zastřešující organizace více než 11 tisíc firem, které dohromady zaměstnávají zhruba 1,3 milionů zaměstnanců. Kampaň jsme tedy nebrali jako jednorázovou záležitost, ale spíše jako razantní upozornění na problémy, se kterými se naše členské firmy potýkají dlouhodobě.  Jsme rádi, že alespoň v některých regionech se nám spolu s našimi partnery podařilo zastavit propad zájmu o technické obory či dokonce tento zájem zvýšit.

Nyní je důležité tento zájem dále v dětech podněcovat. Tomu může napomoci široká paleta nástrojů.  Jedním z nich mohou být samozřejmě i propagační akce. Svaz průmyslu spolu s partnery v regionech rozvíjí například koncept tzv. Živých knihoven povolání, kde se děti potkávají s profesionály z jednotlivých oborů a zároveň se školami, které je na dráhu, která by se jim líbila, připraví. Těžiště aktivit, jež změní vztah dětí a jejich rodičů k technice, však musí spočívat hlavně v systémových opatřeních.  Jsme rádi, že se v poslední době bouřlivě rozvíjí využití metody výuky matematiky pana profesora Hejného, protože změna přístupu ve výuce základů matematiky a fyziky tak, aby se těchto strašáků děti přestaly bát, by měla být jedním z pilířů snah o lepší vnímání techniky mezi veřejností.

Dalším krokem může být obnova školních dílen, technických a přírodovědných kroužků. Nutná je určitě užší spolupráce škol s firmami. A na špici pyramidy, aby děti a jejich rodiče věděli, kam může jejich snažení směřovat, stojí podpora podnikání a příchod či vznik nových firem produkujících hi-tech výrobky. Už v dobách monarchie jsme byli technologickým pilířem císařství, nikoliv lacinou montovnou a tento potenciál zde stále je. To ostatně dokazují firmy jako Linet, Škoda Auto, Avast, ale i řada dalších, nám důvěrně známých firem. Ty patří ve svých odvětvích často na špičku a určitě by to nedokázaly bez šikovných lidí, kteří se vzdělávají nejen ve svém konkrétním oboru, ale hledají průsečíky i s dalšími technickými disciplínami. 

Technické vzdělání není rozhodně pro každého.  Pro ty, kteří mají pro techniku vlohy, však může být tato dráha velkým dobrodružstvím s pocitem uspokojení ze smysluplnosti vlastní profese. Pokud tedy se svými dětmi stojíte před důležitou volbou střední školy, rozhodujte se také podle toho, co vaši ratolest baví, pro co má předpoklady, a jaké nalezne uplatnění na trhu práce.

David Vondrák, Svaz průmyslu a dopravy ČR,
manažer pro členskou základnu
(v loňském roce koordinátor kampaně Rok průmyslu a technického vzdělávání)

Vyhlašovatel:
Generální partner:
Záštity:

ROK PRŮMYSLU A TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ 2015

Celonárodní kampaň, do níž jsou zapojeny stovky participujících subjektů a kterou zastřešuje a koordinuje Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR).

Cíle:

Pro podrobné informace budete přesměrování na webové stránky Roku průmyslu a technického vzdělávání www.rokprumyslu.eu